Lepší žádný fotograf než špatný fotograf.

Fotit může každý (ne každý by měl) II

Jak poznat špatnou fotografii na první pohled

Gustón řekl: „Vařit může každý.“
Já říkám něco podobného: fotit může každý – ale ne každý by měl.

V době, kdy je kvalitní fototechnika dostupná prakticky každému, je svět zaplavený fotografiemi. Jsou jich tisíce, miliony. Každý den vznikají další. Ty dobré se v tom množství často ztrácí. Jejich životnost je někdy jen pár hodin – pár „lajků“ na sociálních sítích, a tím to končí.

Fotografem se dnes může nazvat téměř každý, kdo si pořídí fotoaparát. Na fotografických skupinách se běžně objevují dotazy typu:
„Minulý měsíc jsem začal fotit, kolik si mám říct za focení?“

Fotografie ale není snadná disciplína.
Není to jen o technice. Je to o znalostech, zkušenostech a vnímání.

Vyžaduje:

  • pochopení světla,
  • práci s optikou,
  • cit pro kompozici,
  • a především čas.

Ne týdny. Spíš měsíce a roky.

Trh je přesycený. Nabídka převyšuje poptávku. A právě proto je důležité umět rozlišit kvalitu.

Často vidím nabídky, kde si klient vybírá fotografie z velkého množství a fotograf je „jen upraví“. Pro mě je to varovný signál. Fotograf by měl vědět, které snímky obstojí a které ne. Neměl by odevzdávat všechno.

Stejně tak dodání desítek fotografií do druhého dne. Retuš jediné fotografie může zabrat hodiny. Pokud někdo odevzdá 80 snímků do 24 hodin, pravděpodobně neplatíte práci fotografa a retušéra, ale automatické filtry. A ty většinou nevytvoří fotografii, která vydrží.

Upřímně řečeno:
lepší žádný fotograf než špatný fotograf.
Dobrý telefon dnes často udělá lepší snímek než člověk, který drží fotoaparát měsíc.


Jak poznat špatnou fotografii

Existují chyby, které jsou na první pohled viditelné. Pokud se je naučíte vnímat, pomůže vám to:

  • vybrat si lepšího fotografa,
  • nebo zlepšit vlastní focení.

1. Špatné ořezy (tzv. „amputace“)

Jedna z nejčastějších a nejviditelnějších chyb.

Nikdy se neřeže:

  • v kloubech,
  • v zápěstí,
  • v kolenou,
  • v kotnících.

Ořez by měl vést:

  • v polovině dlouhých kostí,
  • nebo v přirozených liniích (např. pas).

Pokud má člověk „useknuté“ končetiny v kloubu, působí to nepřirozeně a rušivě.


2. Neostré oči

Může být rozmazané pozadí.
Může být měkké světlo.
Může být malá hloubka ostrosti.

Ale oči musí být ostré.

Oči jsou základ portrétní fotografie.
Pokud nejsou ostré, fotografie nefunguje.


3. Šikmý horizont

Horizont je rovný.
Voda neteče do kopce.

Lehce nakloněný horizont může působit dynamicky, ale ve většině případů je to prostě chyba. A velmi snadno napravitelná.


4. Přepaly a podpaly

Místa bez struktury:

  • úplně bílá (přepaly),
  • nebo úplně černá (podpaly).

V těchto oblastech už není informace.
A často se nedá zachránit ani úpravou.


5. Rušivé prvky („pahýly z hlavy“)

Strom, větev, značka nebo sloup „vyrůstající“ z hlavy.

Je to detail, ale velmi rušivý.
Dobrá fotografie je čistá. Fotograf musí hlídat pozadí stejně jako hlavní objekt.


6. Fotografování z příliš velké dálky

Co je na fotografii důležité?

Člověk?
Nebo okolí?

Objekt by měl:

  • zabírat alespoň třetinu obrazu,
  • ideálně většinu.

Pokud je člověk malý a ztrácí se v prostoru, fotografie ztrácí sílu.


Závěrem

Fotografie není o tom, kolik snímků vznikne.
Je o tom, kolik z nich obstojí.

Není nutné rozumět všemu.
Stačí vědět, na co se dívat.

Ať už si vybíráte fotografa, nebo fotíte sami – kvalita začíná pozorností.