Fantastická focení (a kde je najít)

Jedny z prvních vzpomínek, které si nesu, jsou večery při čtení. Maminka mi četla pohádky a příběhy plné rytířů, odvahy, spravedlnosti, magie a tichých vítězství dobra. Milovala je – a možná i proto mi vybrala jméno ze středověké legendy. Některé věci se do člověka zapíší dřív, než si to uvědomí.

Možná právě proto jsem se v letech bujarého mládí proháněl po loukách na koních, roky se oháněl mečem, účastnil se bitev jako šermíř a psal vlastní příběhy. A dnes je – místo psaní – fotím.

Fantastická focení jsou pro mě srdcovou záležitostí. Nejen kvůli nostalgii, ale kvůli tomu zvláštnímu kouzlu, které v sobě nesou. Když jsem před lety začínal s fotografováním, jedním z důvodů bylo právě to, že jsem chtěl vytvářet fotoilustrace ke svým povídkám. Říkal jsem si, že až je jednou vytáhnu ze šuplíku, obraz jim dodá další vrstvu, další hloubku.

Mezitím mě naplno pohltila portrétní fotografie. Učil jsem se její alchymii – práci se světlem, výrazem, tichem mezi okamžiky. A právě skrze portrét jsem se k fantastickému focení vrátil. Tentokrát vědomě.

Portrétní fotografie vypráví o člověku. O příběhu, který má vepsaný ve tváři, v očích, v držení těla.
Příběhová a fantastická fotografie příběh vytváří.

To je zásadní rozdíl.

Fantastické focení není jen o kostýmu nebo rekvizitě. Je o tom, kým chceme být. Nebo kým jsme uvnitř. Někdy jsou to dětské sny, které jsme odložili. Někdy touha stát se na chvíli rytířem, princeznou, válečníkem, čarodějkou, kovbojem z divokého západu. A někdy je v každém z nás pořád to dítě, které sedí s očima dokořán a poslouchá příběhy z knih a chce je znovu prožít.

Fantastická focení dávají možnost ten příběh nejen poslouchat, ale vstoupit do něj.

A kde taková focení najít?

Fantazie je všude kolem nás. Lesy, louky, staré zdi, zříceniny, mlha nad polem, západ slunce. Kulisy nejsou problém – svět je jich plný.

K dispozici mám i vlastní sbírku kostýmů, zbrojí, rekvizit a zbraní pro muže i ženy. A co nemám, to lze bez problémů zapůjčit v kostýmních půjčovnách. Technická stránka věci je řešitelná. To nejdůležitější je odhodlání a chuť vstoupit do role.

Nejraději ale fotím larpery, šermíře a cosplayery. Ti mají své kostýmy vytvořené na míru, často s obrovskou péčí a láskou k detailu. Chtějí ukázat práci, kterou do nich vložili. A hlavně – mají jasnou představu o svém příběhu. Vědí, koho ztvárňují. Vědí, co jejich postava prožívá.

V takových chvílích nevzniká jen stylizovaná fotografie. Vzniká obraz, který má hloubku, atmosféru a autenticitu.

Fantastická fotografie pro mě není únikem z reality. Je rozšířením reality o to, co nosíme uvnitř. Je to propojení portrétní fotografie, příběhu a světa fantazie. A když se potká správné světlo, správná nálada a správný příběh, vznikne obraz, který není jen hezký – ale zapamatovatelný.

Pojďme společně objevovat a tvořit fantastické světy.
Pojďme psát příběhy světlem.

Možná zjistíte, že nejsou tak daleko, jak se zdá.